Po minulém tématickém výletu se vracím k další várce písní, které jsem objevil v poslední době. Základem jsou pouze dvě jména, ale díky tomu prvnímu je zajištěna značná rozmanitost v rámci rockového žánru. Druhé jméno potom přidává žánr moderní a experimentální. Pojďme na to!
Odkaz na playlist Timo Hoeke New na Spotify
Genesis - Shipwrecked
Genesis - Not About Us
<ALBUM ODEBRÁNO ZE SPOTIFY, PŘEČÍSLOVÁNÍ>
Nedávno jsem si vzpomněl na album, které se mi dostalo do rukou v roce 1997, kdy vyšlo. Jednalo se o poslední album britských Genesis. Ale ne se slavným Phil Collinsem nebo Peter Gabrielem za mikrofonem. Místo toho oslovili celkem neznámého skotského zpěváka Raye Wilsona. Celé album je podle mě výborné, Rayův hlas důstojně nahradil své předchůdce, ale bohužel chyběl komerční úspěch. I z toho důvodu zůstalo pouze u dvouleté jednoalbové spolupráce. Během koncertů si Ray vyzkoušel i starší hity a ze záznamů je slyšet, že jeho hlas v nich funguje. Škoda tedy, že nepřibyly další nahrávky. Vybral jsem dvě nejlepší skladby, navíc každou trochu odlišnou.
71 Ray Wilson - Inside
72 Stiltskin - Lemon Yellow Sun
Ray Wilson byl zpěvákem skotských post-grungeových Stiltskin. Stihli vydat jedno album ještě předtím, než Ray zámířil k Genesis. Právě z toho alba pochází jejich největší hit Inside, který si vybrala firma Levi's do jedné ze svých proslulých reklam v 90. letech. Mrkněte na celý spot, rozhodně si to zaslouží. Skladbu Inside přidávám v pozdějším sólovém zpracování, které si však s tou původní nezadá. (První album Stiltskin na Spotify bohužel není.)
Stiltskin se vrátili do hudebního světa v roce 2005, ale bez původních zakládajících členů. Ze sestavy zůstal pouze Ray, který se ujal i psaní písní. Je tedy jasné, že krom jména a hlasu se jedná o úplně jinou kapelu, která vydala další dvě alba. Lemon Yellow Sun je ukázka z tvorby nových Stiltskin, kteří už opustili grungeové riffy a místo toho tvořili přímočařejší rockovou hudbu.
73 Ray Wilson - Old Book on the Shelf
74 Ray Wilson - The Actor
Ray Wilson kromě práce s Genesis a Stiltskin tvořil i hudbu, kterou vydával pod svým vlastním jménem. Od roku 2003 vydal (zatím) šest alb. Zároveň často koncertuje po světě, kde vedle svých písní prezentuje i tvorbu předchozích dvou kapel. Celkem pravidelně se také vrací do ČR - v Brně koncertoval na podzim a letos zahraje v Praze. Ostatně, nemá to k nám daleko. V roce 2007 se seznámil s polskou tanečnicí, za kterou se o rok později přestěhoval do Poznaně. Jeho sólová tvorba by se dala klasifikovat spíše jako akustický rock, písně mají jasné melodie, které skvěle doplňuje jeho temný hlas. The Actor je skladba, v níž se vrací ke svému působení v Genesis - a to jak v textu, tak i v hudební poloze. Píseň by zapadla spíše do diskografie britských veteránů než do jeho sólové tvorby. Old Book on the Shelf je potom balada postavená na vybrnkávání a pěkném příběhu.
75 Patrycja Markowska & Ray Wilson - Bezustannie
Pro album polské zpěvačky Patrycje Markowské využil Ray skladbu Constantly Reminded z katalogu Stiltskin. Po jejím přenahrání vznikl jejich duet, který je částečně v angličtině a polštině. Chytlavá balada s hard-rockovým podkladem výborně snoubí vokální projevy obou protagonistů a původní písni dodává příjemný element právě v ženském hlasu.
76 Enter Shikari - No Sleep Tonight
77 Enter Shikari - Sssnakepit
78 Enter Shikari - Rabble Rouser
A teď z jiného soudku - další kapelou, kterou jsem letos objevil, jsou britští Enter Shikari. Ti tvoří hudbu, která mísí zdánlivě neslučitelné žánry jako jsou indie rock, metalcore, post-hardcore, drum'n'bass, trance či electronicu s dalšími hudebními experimenty. Jejich skladby jsou silně politicky angažované, každé album poté přidává do jejich směsi nové žánrové pokusy. Pokud máte rádi třeba Linkin Park v období alb A Thousand Suns, Living Things nebo remixové Recharged, asi Vás Enter Shikari osloví. Zároveň jsou i rockovějším příbuzným The Qemists, které už v playlistu máme. Ale i pro ty ostatní mají co nabídnout. No Sleep Tonight je klasická alternativně-rocková vypalovačka, v níž hraje elektronika "druhé housle". Sssnakepit je téměř nu-metalový nářez, který připomene již zmíněné Linkin Park nebo Papa Roach. Rabble Rouser je ze zatím poslední desky a posouvá styl Enter Shikari blíže "stadiónovým hymnám" indie-rockových kapel jako jsou Biffy Clyro nebo Twin Atlantic, ale stále jej míchá s elektronickými prvky nebo rapem.
Žádné komentáře:
Okomentovat