LINKIN PARK jsou šestičlennou rockovou partou z Kalifornie. Mezi hudební elitu se dostali hned prvním albem v roce 2000. Skupinu tvoří hlavní zpěvák Chester Bennington, jehož zpěv a řev je nezaměnitelný a jeho služeb využily i další uskupení jako například STONE TEMPLE PILOTS, dále dvorní skladatel, zpěvák a rapper, který zároveň ovládá kytary, piána a klávesové nástroje, Mike Shinoda. Za tímto duem tvrdí hudbu kytarista Brad Delson, basák Dave Farrell, bubeník Rob Bourdon a za mixážním pultem je doplňuje DJ Joe Hahn. Za dosavadní kariéru získali dvě ceny Grammy - za píseň "Crawling" a kolaboraci "Numb/Encore" s rapperem JAY-Z.
První album "Hybrid Theory" (2000), pojmenované podle předchozího názvu kapely, katapultovalo skupinu do celosvětového povědomí. Hudebně se jedná o směs prvků rockové hudby, hip-hopu a elektroniky, který bývá v jejich případě (ne zcela správně) označován jako nu-metal nebo rap-metal. Textově se album zaobírá problémy zpěváka Chestera Benningtona v době jeho dospívání - užívání drog, časté rvačky, rozvod jeho rodičů, zneužívání dětí, pocity samoty, izolovanosti a zklamání. Nesklouzává ale k litování sebe a obviňování okolí, ale naopak k přiznání si odpovědnosti za vlastní situaci. Níže je klip k prvnímu singlu "One Step Closer".
Dodatkovým albem k "Hybrid Theory" je remixové album "Reanimation" (2002), které se odkazuje k originálu i obrázkem na obalu. Obsahuje remixy písní z první desky a dalších bonusových písní. Na verzích se podílela řada umělců v čele s JONATHANem DAVISem (KORN) a AARONem LEWISem (STAIND). Album hodně naznačuje, jakým směrem budou LINKIN PARK směřovat o pár let později, že podíl elektroniky bude v jejich hudbě stále výraznější. Z mého pohledu jsou verze písní na "Reanimation" zajímavější a záživnější než na "Hybrid Theory" (ale může to být i tím, že ty původní už mám dost naposlouchané). Jediným oficiálním klipem je ten k remixu "Pts.OF.Athrty".
Název druhého alba "Meteora" (2003) odkazuje na stejnojmenný skalnatý řecký region, který prý ovlivnil jejich práci na nových skladbách. Hudebně skupina pokračuje ve stejném stylu jako na jejich prvotině, ale díky jejich experimentování na "Reanimation" úspěšně zakomponovali nové postupy a nástroje - například smyčce ("Faint", "Breaking The Habit") nebo japonskou bambusovou flétnu shakuhachi ("Nobody's Listening"). Tématicky se objevují pocity deprese, vzteku a emoce spojené s nejistotou a hledáním sebe a svého místa ve světě. Hned dva klipy k singlům z tohoto alba se natáčely v Praze - "Numb" a "From The Inside". Druhý jmenovaný je ke shlédnutí níže.
Na "Meteora" navázali LINKIN PARK mash-up mini-albem "Collision Course" (2004). Každá ze šesti skladeb zde obsažených je vlastně kombinací jedné (či dvou) skladby LP a jedné skladby JAY-Z z alba "The Black Album", kdy propojení je jak textové, tak i v hudebních podkladech. Album vzniklo pro pořad MTV Mash-Ups a produkční činnosti si rozdělili Mike Shinoda (LP) a Shawn Carter (aka JAY-Z). Narozdíl od klasické mash-up nahrávky, kdy se zmixují dohromady existující nahrávky, nahráli LINKIN PARK a JAY-Z své kolaborace znovu, často s pozměněnými texty nebo aranžemi, aby lépe zachytili dynamiku rapových pasáží na pozměněném podkladu. Celá nahrávka potom vznikla za pouhé čtyři dny. Jako ukázku přidávám jediný singl z minialba - "Numb/Encore".
Pro úplnost je třeba zahrnout i vedlejší projekty hlavních dvou protagonistů LP - Chester Bennington založil skupinu DEAD BY SUNRISE, která vydala své zatím jediné album v roce 2009 (viz níže) a Mike Shinoda v roce 2005 vydal album se svým vedlejším projektem FORT MINOR - hip hopová deska "The Rising Tied" vznikla po předchozí spolupráci s JAY-Z ("Collision Course") a i zde si JAY-Z s Mikem Shinodou rozdělili producentské role. Shinoda si navíc dal za úkol napsat veškeré texty a nahrát veškeré nástrojové party - s vyjímkou aranží smyčců a sborů. Na desce se objevuje celá řada hostů z (primárně) hip-hopového světa - STYLES OF BEYOND, COMMON, KENNA, JONAH MATRANGA, ERIC BOBO z CYPRESS HILL, JOHN LEGEND. Impulzem pro album byla potřeba prezentovat svou hip-hopovou stránku, bez rockových elementů - zvlášť poté, co získal nové zkušenosti s LINKIN PARK. Kritika často přirovnává jeho projev k EMINEMovi. V písních se věnuje popisování životních situací, sociálních témat, vrací se k nedůvěře okolí k jeho rapování na prvních skladbách LP, ale věnuje se i historii - "Kenji" popisuje situaci japonských emigrantů v USA během druhé světové války - Mike Shinoda sám je potomek právě japonských přistěhovalců a v písni popisuje zkušenosti členů vlasní rodiny na danou situaci. Na zkoušku nabízím asi nejpopovější ze singlů "Where'd You Go".
LINKIN PARK na třetí studiové nahrávce "Minutes To Midnight" (2007) zkoušeli, za pomoci producenta RICKa RUBINa, prozkoumávat nové žánry. Album je nejblíže alternativnímu rocku a rap se objevuje jen velice ojediněle. Mike Shinoda ovšem nezahodil svůj mikrofon, ale naopak se hned na několika skladbách rozezpíval ("In Between", "Hands Held High"). Písně oscilují na pomezí alternativního rocku až alternativního metalu, poprvé se objevují i kytarová sóla. Tématicky se LP postupně odklánějí od předchozích primárně osobních motivů (ty jsou stále v mnoha písních přítomny, ale často je pryč vztek a skladby jsou spíše melancholičtější) a častěji se věnují politickým tématům, což je trend, který bude pokračovat i na dalším albu. Ukázku toho naleznete i ve videu k singlu "What I've Done".
Chester Bennington využil pauzu mezi alby LP, aby dokončil a vydal album "Out Of Ashes" (2009) s vedlejším projektem DEAD BY SUNRISE, ve kterém s ním hráli členové formací ORGY a JULIEN-K. Písně vznikly při psaní pro "Minutes To Midnight", ale moc se nehodily do konceptu alba, takže Chesterovi zůstaly právě pro vedlejší formaci. Jedná se o více rockově orientovanou nahrávku, než jaké vydávali a vydávají LP, a také mnohem temnější, a to i textově. Veškeré texty jsou založeny na životních zkušenostech a zážitcích Chestera Benningtona v posledních letech. Hudebně lze zaslechnout ozvěny NIRVANy či GREEN DAY, což není až tak s podivem, vzhledem k tomu, že Chester před LP zpíval v grunge uskupeních SEAN DOWDELL & HIS FRIENDS? a GREY DAZE, o pár let později si poté splnil svůj celoživotní sen a zastal roli hlavního zpěváka v kapele, kterou poslouchal už během dospívání - STONE TEMPLE PILOTS.
Album "A Thousand Suns" (2010) přináší další odchylku od původního zvuku, častěji je použita jak elektronika, tak umělé beaty. Díky tomuto odklonu bývá přirovnáváno k desce "Kid A" britských RADIOHEAD. Navazuje na předchozí "Minutes To Midnight", produkce se znovu ujal RICK RUBIN, zvuk je více experimentální, vrací se větší podíl rapu, ale zároveň se obě hlavní postavy častěji potkávají v písních při zpěvu. V textech se LP častěji zaobírají problémy společnosti, obavami z nukleárních válek a atomových bomb. I samotný název je reference k výbuchu atomové bomby, která byla použita Robertem Oppenheimerem, jehož proslov je, vedle Martina Luthera Kinga ml. a Maria Savia i nasamplovaný do skladeb alba. V průběhu psaní pro toto album stihla kapela zároveň vytvořit a nahrát soundtrack k filmu "Transformers: Revenge of the Fallen", součástí kterého byl i nealbový singl "New Divide". Ten, spolu se singlem "The Catalyst" z "A Thousand Suns" si můžete pustit pod odstavcem.
"Living Things" (2012) pokračuje v trendu využívání elektroniky, zároveň však k tomuto vzorci přidávají energii a vztek prvních alb. Tvrdosti a údernosti je dosaženo právě vrstvením elektroniky přes klasické rockové nástroje. V produkčním křesle zůstal opět RICK RUBIN, poměrem zpěvu a rapu se nahrávka též vrací zpět k "Hybrid Theory" či "Meteora". Tématicky se album více zaobírá lidmi, interakcemi mezi nimi a mezilidskými vztahy - z toho vzešel i samotný název desky. K poslechu ovšem první singl "Burn It Down", který je jedinou písní s politickým podtextem na albu.
Na novou nahrávku "Recharged" upozornili LP singlovou písní "A Light That Never Comes", jenž je spoluprací s americkým hudebníkem STEVE AOKI. Píseň je vlastně jedinou novou skladbou a samotné "Recharged" je potom opět remixové album. Obsahuje 13 remixů skladeb z alba "Living Things", plus dvě verze nové skladby "A Light That Never Comes". Seznam remixérů a dalších interpretů, kteří se podíleli na jednotlivých verzích skladeb obsahuje mimo jiné DATSIK, KILLSONIK, BUN B, PUSHA T (který se později objeví ještě na albu "One More Light") nebo RYU ze STYLES OF BEYOND (který spolupracoval na "The Rising Tied" od FORT MINOR). Skladby opět produkoval RICK RUBIN, který se postaral i o remix jediné nové písně, spolu s Mikem Shinodou. Stylově se ve většině skladeb LP pohybují v dubstepu, drum'n'bassu a dalších EDM stylech, které okořenili už tak výborné skladby. Samozřejmě přidávám novinkovou "A Light That Never Comes".
V roce 2014 LP zahodili elektroniku a vrátili se k hard-rockovému až metalovému zvuku na desce "The Hunting Party". Rozhodli se tentokrát produkovat si album sami a hudebně směřovali tam, kde byli po vydání "Meteora". Toto album by bylo vlastně logickým následníkem druhé desky, nebýt jejich experimentů s RICKem RUBINem na posledních třech albech. Zároveň je to první řadové album, na kterém můžete najít též hosty - jsou jimi PAGE HAMILTON (HELMET; kytara a zpěv), TOM MORELLO (RAGE AGAINST THE MACHINE; kytara), DARON MALAKIAN (SYSTEM OF A DOWN; kytara) nebo rapper RAKIM. Samotný název alba je potom přirovnáním jejich snahy o znovunalezení energie rockové hudby. Přikládám video k singlu "Until It's Gone".
Již po vydání předchozího alba se nechal Mike Shinoda slyšet, že je nadšen, jak bylo album přijato, a že cítí, že jsou připraveni se vrhnout po hlavě do dalších jimi neprozkoumaných teritorií a žánrů. Vzešlo z toho album "One More Light" (2017), na němž se nejen vrací elektronika, ale zároveň na něm kapela přinejmenším koketuje s popovou hudbou. Produkci opět zařídili členové Mike Shinoda a Brad Delson, ale "pomoc z venku" využili při psaní některých z písní (ikdyž některé z nich se poté na samotné album nevešly). Jak též prezentovali v médiích, jedná se o nahrávku, kde je vměstnáno velké množství stylů a žánrů, které se v písních prolínají. Na žádné písni nenajdete řev, typický pro Chestera Benningtona, stejně tak nenajdete tvrdé kytary - to ovšem vůbec neznamená, že by tam kytary nebyly. Naopak, probublávají v písních zpod ostatních zvuků, nástrojů a elementů, které jsou navrstvené do finální zvukové podoby. Na albu se opět objevují hosté - jedná se o amerického rappera PUSHA-T (předchozí spolupráce již na remix albu "Recharged") a anglického rappera STORMZY, které můžete slyšet v "Good Goodbye" a poté zpěvačku KIIARA v duetu "Heavy". Právě tuto skladbu si můžete poslechnout níže. Ale vážně můžu doporučit i již zmíněnou "Good Goodbye" a vlastně celé album, které představuje precizně zpracovaný a nahraný pop, jenž sice nebyl vlídně přijat jejich fanouškovskou základnou, ale rozhodně je přinejmenším konkurenceschopný v dnešních hudebních vodách.
LINKIN PARK zkrátka dokazují, že jim není cizí střídání ani míchání stylů. I po patnácti letech umí pozvednout rap-metal, ale zároveň se nebojí podnikat výlety do žánrů na míle vzdálených od původního nu-metalového zvuku. A ať už jsou jejich písně pop, metal, rock, rap nebo dubstep, téměř bez výjimky jsou to písně silné a energické. Jejich experimenty asi nenadchnou každého fanouška, který je počátkem nového tisíciletí objevil přes alba "Hybrid Theory" a "Meteora", ale rozhodně je potěšující, že nerecyklují pořád ten stejný vzorec. A takových interpretů není nikdy dost. Bohužel dle aktuálního dění můžeme nyní jen doufat, že LP budou pokračovat ve svém tažení hudebním světem, ať už to bude ve stejném složení (s absencí Chestera) a nebo se jim povede najít adekvátní hlasové zastoupení.
Žádné komentáře:
Okomentovat