Teď, o více než dva roky později, došlo na návštěvu jeho koncertu. TOM ODELL stihl vydat druhé album, obě alba máme doma a písničky se nám líbí. V následujícím textu se dostaneme k oběma albům, stejně tak i k letošnímu koncertu.
TOMa ODELLa v roce 2012 objevila a upsala ke svému labelu Lilly Allen, která se nechala slyšet, že jeho energie na pódiu jí připomínala Davida Bowieho. Následně byl nominován na cenu BBC Sound of 2013, která každý rok hledá a vybírá slibné talenty na hudebním poli. O rok později byl oceněn jako "Songwriter of the Year" (Skladatel roku) na cenách Ivor Novello. Následující první singl "Another Love" je z prvního EP, objevuje se poté i na prvním albu a je takovým nástinem, co od TOMa ODELLa čekat v budoucnu.
V létě 2013 vydal své debutové album "Long Way Down", které se vyšplhalo až na nejvyšší příčku britské albové hitparády. Písně pro album si TOM napsal sám, jen u pár z nich mu vypomohli další - Andy Burrows (bubeník formace Razorlight) a muzikanti a producenti Eg White (Florence & The Machine, Adele) a Jonny Lattimer (Ellie Goulding). Své indie-popové písně staví na svém zpěvu a klavíru. Doplňuje jej doprovodná kapela - na bicí Dan McDougall, na baskytaru Max Goff a na kytary Max Clilverd. Zatímco kytara povětšinou pouze probublává v jednotlivých skladbách či jejich pasážích a doplňuje klavírní party, baskytara a bicí jsou nezbytnou částí písní o běžných tématech - láskách, rozchodech - díky nimž dostávají větší tempo a více energie. K poslechu vybírám živelnější skladbu "Hold Me", jeden z dalších singlů tohoto alba.
Z období mezi alby pochází předělávka písně The Beatles "Real Love", která byla použita ve vánoční kampani obchodního domu John Lewis a zpěváka postrčila k širšímu publiku. Na celý reklamní spot se můžete podívat níže.
Tři roky po prvním albu navazuje TOM deskou "Wrong Crowd" (2016), kterou produkoval s přispěním Jima Abbisse (Arctic Monkeys, Kasabian). Se psaním mu tentokrát opět místy vypomohl Andy Burrows, k němu se přidali ještě hudebníci a producenti Rick Nowels (Lana Del Rey, Lykke Li), Jamie Scott (One Direction) a již zmíněný spoluproducent Jim Abbiss. Do výsledného zvuku častěji zasahuje kytara, jejíž party jsou výraznější a v některých písních patří i mezi základní stavební kameny. TOM si také častěji hraje se syntetizátory a elektronikou. Skladby jsou opět chytlavé, celá deska má více popovou tvář než její předchůdce, propracovanou a vystupňovanou atmosféru. To podtrhují smyčcové doprovody v některých skladbách. Jednotlivé písně si půjčují v řadě dalších stylů - r'n'b, gospel, atd. V textech TOM opět pracuje se vztahy, ale celou desku protíná větší myšlenka nebo spíše téma - je o člověku, který je držen jako rukojmí svým vlastním dětstvím a který bojuje s přáním se do něj vrátit, opustit podivný svět dospělých. Opět se k výběru nabízí více uchazečů - znovu tedy vybírám jeden ze singlů: "Magnetised".
Live: Malá sportovní hala, Praha, 26. listopadu 2016
TOM ODELL, čerstvě šestadvacetiletý zpěvák, vystoupil v Malé sportovní hale na Výstavišti v Praze dne 26. listopadu 2016. Bohužel musím pro začátek zmínit jeden poznatek, za který interpret nemůže - organizace koncertu byla značně nedotažená, takže když jsme přišli necelou půlhodinu před otevřením dveří, fronta byla tak dlouhá, že hala z jejího konce ani nebyla vidět. Součástí koncertu byly dvě předkapely, bohužel o té první (THE BEACH z britského Bristolu) jsme se dozvěděli až další den z internetu, protože stihla odehrát svůj set a opustit pódium dříve, než jsme se dostali k šatnám. Druhým předskokanem byla kanadská formace JANE'S PARTY. Jejich indie rock s příměsí britpopu byl sympatický, výkon muzikantů precizní a oni si to očividně užívali. To samé platilo i o posluchačích, které jejich set pomalu dostával do správné provozní teploty. Ideální příprava na hlavní představení večera.TOM ODELL nastoupil se svojí kapelou nedlouho po odchodu JANE'S PARTY. Pódiu dominoval klavír uprostřed, po bocích potom stáli na jedné straně kytarista a na druhé baskytarista. Za každým z nich stála jedna bicí soustava - to dávalo více vyniknout rytmice písní a skladby tím výborně gradovaly z tišších a nostalgičtějších pasáží až v řádný nářez, který byste na CD marně hledali. Za klavírem stála, většinou spíše tančila, doprovodná zpěvačka. Ta si během celého koncertu užila hned několik sólových pasáží a dokonce přišla i do čela pódia a do záře reflektorů. Za svůj pěvecký výkon si vysloužila nejeden potlesk. Samotný TOM ODELL povětšinou seděl u klavíru, ale i tak si neodpustil pár návštěv prvních řad fanoušků před pódiem, oběhnout na pódiu kolečko po ostatních členech své kapely a nebo pózovat (s českou vlajkou získanou z prvních řad) ve stoje na klavíru.
Samotný hudební dojem se s jeho studiovými nahrávkami srovnávat ani nedá. Nasazení a energie, která sršela z pódia, se nedá zachytit na studiové nahrávce, ale TOMovy písně na pódiu měly blízko k rockovým skladbám. V několika případech byla základem skladeb kytara, často syrově a hutně znějící a s rytmickou sekcí a klavírem dala připomenout i kapelu Muse. TOM se snažil komunikovat s publikem, které mu to hladově vracelo, což jej opět pobízelo k většímu showmanskému výkonu v momentech, kdy neseděl za piánem.
Co říci závěrem? Koncert byl velice vydařený, návštěva musela vystupující potěšit, obzvláště když se v Praze ve stejný večer konal koncert oblíbených Bastille a další konkurencí byl Elton John, hlavní inspirace TOMa ODELLa, který hrál opodál v O2 Aréně. Samotného Eltona Johna poté TOM připomíná i vystupováním na pódiu a vlastně trochu i hudebním výrazem. Velice příjemný večer i přes počáteční rozčarování z organizace. Pro lepší představu, jak zní TOM ODELL naživo přidávám jeho letošní vystoupení na festivalu Glastonbury, jak jej odvysílalo v létě BBC. Doufám, že si jej užijete tak, jak jsme si my užili koncert!
Diky za recenzi a hlavne inspiraci pro poslech noveho umelce :-) ;-) uz se tesim na dalsi..
OdpovědětVymazat