Konečně se dostáváme i k další desítce písní. Jako vždy to bude směs nových a starších skladeb, známějších i těch méně známých. Jen tentokrát ze začátku přitvrdíme, ale druhá polovina výběru to potom trošku vyrovná - nebo aspoň zmírní. Tak pojďme na to!
Odkaz na playlist Timo Hoeke New na Spotify.
31. System of a Down - Chop Suey!
V poslední době jsem oprášil staré dobré System of a Down (SOAD) a znovu naposlouchal všechny jejich desky, takže se chci podělit o to, co mě zaujalo nejvíc. Asi nejtvrdší příspěvek do playlistu vůbec je jednou z nejúspěšnějších písní této americké party, jejíž členové pocházejí z Arménie. A je to právě směs tvrdého (nu)metalu a rázovitost a specifičnost jejich arménských (hudebních) kořenů, které ze System of a Down dělají tak zajímavý úkaz na hudebním poli.
32. System of a Down - Lonely Day
Trochu na vyrovnání pro ty, které jsem předchozím nářezem vyděsil 😉 Toto je asi nejpoklidnější skladba SOAD - a zároveň dokládá, jak blízko mají k popové hudbě, přinejmenším co se týče melodičnosti a produkce. Výborná píseň s poklidnou a smutnou náladou.
33. Serj Tankian - Empty Walls
Serj Tankian je zpěvák System of a Down, který po přerušení činnosti kapely odstartoval svou sólovou kariéru. Během ní si za posledních deset let vyzkoušel hned několik stylů - začal právě tam, kde jeho domovská formace skončila (právě to dokládá tato skladba, která umně přibližuje tvrdou hudbu k mainstreamu). Následně si vyzkoušel koncertování se symfonickým orchestrem, tradiční arménskou hudbu, klasickou hudbu (napsal a vydal symfonii "Orca") nebo třeba jazz. Zároveň stihl tvořit i hudbu filmovou, a občasný návrat na pódia s ostatními členy SOAD.
34. Scars On Broadway - Funny
Pozdržíme se v podobných kruzích - další dva členové SOAD založili Scars On Broadway a stihli vydat (zatím) pouze jediné album. To však dokazuje, že hudba SOAD nebyla tvořena jen frontmanem Serjem Tankianem, ale právě kombinací všem zúčastněných. Tudíž se vracíme zpět k tvrdší hudbě, která ale nepostrádá jasné melodické linky, ani energii a emoce. A samozřejmě i politicky motivované texty, které byly základním tématem SOAD v průběhu celé jejich činnosti.
35. Stereophonics - Taken A Tumble
Nové album Stereophonics už mám doma a v přehrávači se točí celkem často, takže ho musím ještě připomenout - tentokrát touto svižnou písní. Celé album je směsí klasických písniček z pera Kelly Jonese, zpěváka a kytaristy této velšské kapely, a nových postupů, zajímavých spoluprací a (pro ně) nezvyklých produkcí. Ve výsledku je to velice zábavné a poslouchatelné album.
36. Wolf Alice - Beautifully Unconventional
Tito mladí Londýňané si opět říkají o ceny za nejlepší nahrávku roku. A po předchozích dvou ochutnávkách je tato další v řadě, která ukazuje nový rozměr jejich hudby. Věřím, že se od této party ještě dočkáme velkých věcí. A určitě i výborného koncertu, na kterém se můžeme potkat - 16. ledna 2018 v pražském klubu Roxy.
37. U2 - You're The Best Thing About Me
Tuto skupinu představovat nemusím. U2 konečně, po letech slibů a jejich odvolávání, vydávají další album. A ještě před samotným dnem vydání - 1. prosincem - nás začali lákat ke koupi postupně odtajňovanými skladbami. Celé to začalo touto chytlavou hitovkou, která je jejich typickou skladbou a po pár posleších budete mít pocit, že ji znáte už roky. Ale v tomto případě je to dobře, jedná se o výbornou píseň.
38. U2 - American Soul
A druhá skladba ze stejného alba. Tentokrát už to není ale ta klasická U2 hitovka, najdeme v ní ohlasy třeba i Royal Blood. Textově se pouští do Irům blízkých Spojených států, hudebně je to skladba, která má blízko k předchozímu albu "Songs of Innocence", k němuž má být to nové ("Songs of Experience") druhou polovicí i protipólem. Nevím jak vy, ale já se už těším na poslech celého alba...
39. Imagine Dragons - Thunder
"Thunder" je letošní skladba lasvegasských Imagine Dragons. Jako jejich předchozí nahrávky, i tato hojně zakomponovává elektroniku do svého rockového zvuku. Ano, pořád jsme v žánru rock, přesněji alternativní rock. Ale právě elektronikou, modulací hlasu, trochu specifickým přednesem a dalšími moderními producentskými postupy posouvají hranice rockové hudby čím dál tím více do popového teritoria.
40. Imagine Dragons - Whatever It Takes
A opět do páru píseň ze stejného alba, ať máte větší představu o tvorbě Imagine Dragons. Opět je to tanečně založená rocková skladba, kterou jste mohli v posledních měsících slyšet z rádií. Tato kapela ukazuje, že ani na třetím albu neztrácí svůj vlastní styl a zároveň stále dokáží experimentovat a bořit mýty o jasně daných škatulkách žánrů.
Příjemný poslech všem čtenářům a já se budu těšit na Vaše komentáře.
Žádné komentáře:
Okomentovat