Začátek roku bývá obvykle věnován ohlížení se za uplynulým rokem a tím, co nám přinesl. Ale já bych se spíše soustředil na hudbu, která mi v těchto dnech nejčastěji zní v uších. Nemusí se nutně jednat o nejaktuálnější nahrávky v hudebním světě, spíše v tom mém. Některé z nich vyšly v roce 2017, některé jsou o nějaký ten rok starší, ale rád se k nim vracím. Tak doufám, že se budou líbit i Vám!
Odkaz na playlist Timo Hoeke New na Spotify.
41. Imagine Dragons - Radioactive
Na předchozí desítku navazuji další skladbou od Imagine Dragons. Jedná se o jejich první světový hit - píseň, která byla na cenách Grammy oceněna jako nejlepší rocková nahrávka roku 2014. Jedná se opět o rock alternativní až elektronický a kapela v něm využila i v poslední době populární dubstep.
42. The Rasmus - Paradise
43. The Rasmus - Silver Night
V roce 2017 vydali tito Finové novou, již devátou desku. Jedná se opět o kombinaci alternativního rocku s tvrdšími kytarami, příměsí metalu, nezaměnitelným zpěvem Lauri Ylönena a vlivů moderního pop rocku. Skladba Paradise otevírá celé album a rozhodně neodradí posluchače od dalšího poslechu. Silver Night, pocházející ze stejného alba, je značně popová skladba, která svou chytlavou kytarovou linkou připomíná spíše indie-rockové formace z Británie. Kapelu rozhodně vrátila do rozhlasových éterů, a to zaslouženě. Mimochodem, tato partička by měla dorazit na podzim i do Brna, do Sona. Chystáte se?
44. Editors - Smokers Outside The Hospital Doors
45. Editors - The Weight
46. Editors - No Harm
V poslední době často poslouchám Editors. Tato britská kytarovka je naprosto uhrančivá, temná v náladě, ale přesto energická. Smokers Outside The Hospital Doors z deset let starého alba "An End Has A Start" patří k mým nejoblíbenějším skladbám vůbec. Zároveň patří do skladeb, díky kterým jsem po přestěhování do Dublinu objevil britskou hudbu a zásadně změnil záběr sledované hudby. Editors následně začali častěji používat syntetizátory a změnili trochu styl, jak dokládá The Weight. Ale v základě zůstali pořád stejní - temní a emocemi nabití. A stále stejně posluchatelní. Pokud náhodou sledujete na internetu pořad "Jídlo s.r.o.", tak ve skladbách této formace najdete mnohé z těch, které jsou hudebním podkladem jednotlivých dílů. Editors jsou očividně oblíbení i ve štábu tohoto pořadu. A do třetice: No Harm. Zatím poslední album vydali Editors v roce 2015, jmenuje se "IN DREAM" a je snad ještě temnější, více elektronické a značně poklidnější a pomalejší. Z kytar, které byly jejich hlavní devizou před deseti lety, už moc nezaslechneme, ale hlas zpěváka pořád vévodí jejich hudbě. Mimochodem, v rámci turné se v dubnu (středa, 18.) zastaví na koncertní zastávku ve Vídni, v hale Gasometer. Neměl by někdo zájem přidat se na tento koncert? ;)
47. The Script - Hall Of Fame
48. The Script - No Man Is An Island
The Script je pop-rocková parta z irského Dublinu. S velkým úspěchem vstoupili do hudebního světa v roce 2008 a hned o rok později stihli po vydání první desky předskakovat Take That a Paulu McCartneymu, ale také svým krajanům U2 při jejich koncertu v domovském Dublinu. Právě tam jsem měl možnost je vidět naživo i já a přestože zůstali ve stínu samotných U2, tak jsem je z hlavy už nikdy nedostal. Na dalších albech se častěji uchylovali k popu a dokonce k - v Irsku ne úplně běžnému - rapu a R'n'B a jejich hvězda neustále stoupala. Hall Of Fame už jste pravděpodobně někde slyšeli - v rádiích, ve filmech či seriálech... Jedná se o jejich spolupráci s členem Black Eyed Peas will.i.amem. No Man Is An Island je ochutnávkou z aktuálního alba, které vyšlo koncem léta. Přestože jsou skladby na něm často více politicky zaměřené, tak se jedná o zatím asi nejvíce taneční nahrávku těchto Dubliňanů. V záplavě popových interpretů, jejichž písně se na nás valí ze všech reproduktorů kolem, patří však The Script ke klasické rockové formaci, která na albech i koncertech hraje sama na veškeré nástroje narozdíl od čistě zpívající konkurence, kterou doplňují nájemní muzikanti nebo pouze DJ. Chytlavost jejich popových písní ale začíná dávat smysl, když se podíváte do jejich minulosti - než založili v Irsku kapelu The Script, dvojice jejích členů působila v USA jako tvůrci a producenti pro taková jména jako TLC, Boyz II Men nebo Britney Spears.
49. Duke Special - Last Night I Nearly Died (But I Woke Up Just In Time)
50. Duke Special - Our Love Goes Deeper
Posledním z interpretů v této porci nové hudby je hudebník ze severoirského Belfastu. Pohybuje se na pomezí barokního popu, soulu a dalších směrů - on sám svou tvorbu označil jako hudbu z časů před příchodem rock'n'rollu. Nejedná se o velkou hvězdu, ale své publikum si našel rychle a je kreativně značně tvůrčí. Jeho poslední album "Hallow" (deváté za posledních 12 let) mi přišlo poštou v říjnu, samozřejmě na základě objednávky... ;-) Je to interpret, který si razí vlastní cestu, jeho koncerty jsou zážitek (můžu zaručit, viděl jsem ho živě již celkem šestkrát - v Dublinu, Praze a, ehm, Olomouci ve studiu Českého rozhlasu - záznam na YouTube kanálu Českého rozhlasu). Tentokrát jsem zalovil více v minulosti a našel dvě skladby, které jsou na světě již přibližně deset let, ale které jsou asi nejlepším vstupem do světa tohoto umělce. A pokud Vás tyto skladby zaujmou, poslechněte si třeba album "The Silent World of Hector Mann". A k tomu si přečtěte výbornou knížku "Kniha iluzí" od Paula Austera, na jejíchž základech celá deska vznikla. Výborné čtení a kvalitní hudba k tomu!
Užijte si poslech i četbu!
Žádné komentáře:
Okomentovat