Spotify Playlist - další porce nové hudby

Tento článek už na Vás čeká skoro měsíc, ale svátky a další důvody ho postupně zdržovaly až do dnešního dne. Tímto Vám tedy přeju všechno nejlepší do Nového Roku 2020, a rovnou se do toho pustíme. Otevřete si Spotify a můžem začít. Tentokrát se podíváme na dvojici kapel Editors a Twin Atlantic. Můžete to brát třeba jako první díl toho, co se mi líbilo v roce 2019, protože letos žádné souhrnné ohlédnutí za uběhlým rokem neplánuju, ale na hudbu, kterou jsem potkal, stejně tak nějak dojde...

Odkaz na playlist Timo Hoeke New na Spotify

Dlouhá (a občas smutná) cesta k deskovkám

Nadcházející podzim a rodinná procházka kolem Brněnské přehrady, spolu s nedávnou dvojicí recenzí oprášily vzpomínky na člověka, který se z dnešního hlediska v mém životě jen mihnul, ale zároveň v něm zanechal nezapomenutelnou stopu.

Psal se rok 2006, byl konec zimy. Tehdy jsem bydlel v Praze a čas trávil, krom pracovních dní v kancelářské budově na Nových Butovicích, s de facto stejnou partou lidí i po večerech, povětšinou v hovorech nad půllitry zlatavého moku a zahaleni všudypřítomným kouřem tabáku. V různě se měnící skupině lidí, kteří byli zároveň i kolegy, se počalo formovat kamarádství. Asi každý takové zažil – dlouhé hodiny hovorů a polemizování, zábavy i rozčilování se nad takovými těmi malichernými problémy, které mají mladí pracující bez závazků. Z dnešního pohledu bezstarostnost, ale naše tehdejší já to viděla rozhodně jinak.

S Ondrou jsme se dohodli, že o velikonočním víkendu vyrazíme na turistickou akci na Šluknovsko, co by kamenem dohodil od německých hranic. Byla půlka dubna. Na svazích kopců ještě stále zůstávala místy sněhová pole, ale zároveň už na větvích rašily první pupeny. Nás přivítala líná vesnička s malebným názvem Království a stará klubovna s rozvrzanými parketami, na nichž jsme následujících pár nocí spali ve spacích pytlech. Přes den byly organizované túry nejsevernějším výběžkem naší vlasti, během nichž jsme též překonali hranici do sousedního Německa.

Ze samotných výletů se dochovalo pár fotek, povětšinou pozimní krajiny, a střípky vzpomínek. Postupně jsme během tří dní ušli 36, 25 a 12 kilometrů. Ta čísla nejsou až tak podstatná, navíc se mohou o pár jednotek lišit, přece jen si moje paměť sama úřaduje a vybírá, které vzpomínky ponechá v plném znění a které tak trochu oseká. Bylo příjemné počasí, kdy už je cítit jaro, ale zima se odmítá vzdát bez boje. Další vzpomínka je na drobného 90letého pána, který nás během druhého dne předešel se slovy, že toho musí ještě hodně stihnout. Po pár slovech odkvačil indiánským během. Nutno říct, že už jsme pána nedohnali a znovu neviděli. Ale náš úžas a respekt v tu chvíli byl nepopsatelný. Sami jsme hodinu předtím opustili restaurační zařízení, kde jsme se posilnili polévkou a pivem, možná dvěmi, a naše končetiny tou dobou značně těžkly kombinací vyhlídky na zbývající trasu a dříve zmíněné konzumace.

Po takové túře člověku vyhládne a Království sice zní jako idylické místo, ale možností k večeři až tolik nenabízí. Vyrazili jsme tedy do hospůdky, která stála na kopci nad naším dočasným ubytováním. Vyzbrojeni jen dobrou náladou jsme vyrazili, povečeřeli a následně klábosili nad pivem po zbytek večera. V klubovně stejně nebylo, co dělat. Navíc bychom rušili ostatní nocležníky, kteří na akci dorazili a snažili se usnout. Ondra s sebou přivezl nějakou hru, o které jsem nikdy neslyšel. Během večera se mi ji snažil popsat. Prý postupně budujeme vnitřek města a omezení představují hradby/hranice města. Název hry byl Carcassonne.

Hovor postupně plynul a my byli plně zaměstnáni debatami o nesmrtelnosti chrousta a dalšími veledůležitými tématy. Navíc jsme věnovali nemalou pozornosti i domorodé slečně, která nás obsluhovala a chodil ji vždy několikrát za večer kontrolovat její přítel. Asi až při odjezdu jsme si uvědomili, že jsme každý večer nosili hru s sebou do hospůdky, kde pózovala vedle sklenic, postupně se plnícího lístku a ještě rychleji se plnícího popelníku, ale nikdy jsme se nedostali dál než k otevření krabice.

S Ondrou jsem po pár týdnech vyrazil na další víkendovou turistickou akci, tentokráte do Brna. Opět jsme byli ubytováni v tak trochu polních podmínkách. Bohužel však po většinu času pršelo, takže jsme se nakonec do turistické akce nezapojili. Místo toho jsme si vymysleli vlastní program a vyráželi na denní výlety do centra jihomoravské metropole. Z těchto výletů se dochovalo ještě méně vzpomínek i fotek, díky čemuž si pamatuju s jistotou jen pár věcí. Jednou z nich je odpoledne na Kraví hoře, kdy déšť na chvíli ustal. Hru jsme tentokrát s sebou ani neměli, po šluknovské štaci se zdálo nepravděpodobné, že by na ni došla řada.

Tehdy jsem ještě netušil, že za méně než deset let se právě tato destinace stane mým novým domovem. Ani, že se tolik věcí změní. Vždy jsem tvrdil, že jednou budu žít v Brně, ale během prvního období v Praze se tento sen stával čím dál tím vzdálenější. Pak přišly necelé čtyři roky v irské metropoli, kdy bylo Brno v podstatě zapomenuto a teprve po návratu do Prahy začal starý sen pomalu vyplouvat na povrch. Ale to je jiný příběh.

Poslední společná fotka

Od našeho turistování v Brně nestihl uběhnout ani měsíc a naše přátelství s Ondrou bylo ukončeno ještě dříve, než jsme si na něj stačili pořádně zvyknout. Cestou domů z jedné teambuildingové akce (ale v té době ještě nikdo takové termíny nepoužíval) skončil Ondra pod koly tramvaje, kterou se snažil doběhnout. Dodnes si vybavuju pátek v práci, kdy jsem byl zavolán do kanceláře našeho šéfa, který mi oznámil, co se stalo. I postupně se rozšiřující kroužek kouřících před budovou, který jsme my zasvěcení vytvořili. Snad ještě nikdy nebyla skupinka mladých lidí postávající v pátek odpoledne před kancelářskou budovou tak smutná, jako tehdy ta naše.

Během následujících měsíců vznikal plán na půlroční zkušební návštěvu Irska. A před odjezdem jsem se rozhodl koupit si svou první moderní deskovou hru. Ani na moment jsem neváhal a sáhl po hře Carcassonne, která se tak stala mou vstupní branou do světa deskovek a zároveň pietní vzpomínkou na nezapomenutelného Ondru Fáryho, který se nedožil svých pětadvacátých narozenin.

Ondrův pohled na Pražský hrad

Naše přátelství, ač trvalo jen měsíce, ne-li týdny, mě změnilo. Ondra byl všestranně nadaný člověk, kterého bavily tabulky a statistiky, hudba, focení a výlety do přírody. Jeho názory i náhled na svět alespoň trochu zmírnily pesimistu ve mně. Nikdy nezapomenu na naše hovory nad hořícími skleničkami s B52, na túrách v rozmrzající krajině nebo na cigaretové pauze v práci. Výběrem a koupí hry, kterou mi prvně představil on, ač jsem ji s ním nikdy nehrál, jsem se rozhodl na něj nikdy nezapomenout.

Osud tomu chtěl, aby tato vzpomínka znamenala více, takže mi přihrál do cesty možnost testovat deskové hry a psát na ně recenze. Za tuto zkušenost jsem strašně rád a doufám, že to Ondra vidí. Z toho důvodu by mé nedávné recenze na verze Carcassonne měly mít tvůj podpis, Ondro!

Pozn.: Fotografie pocházejí - krom jedné - z Ondrovy tvorby. Na posledním můžete najít Pražský hrad.

Tak trochu nesourodá dvojice recenzí - Scythe a Carcassone pro Android

Trošku doháním resty. Tento víkend vyjdou dvě další recenze, ale k tomu se dostaneme později. Před dvěma týdny vyšly též dvě recenze...

První byla na Carcassonne. Deskovková klasika a pro mě speciální hra, kterou jsem se do tohoto světa dostal (více v samostatném článku již brzy). Ale od firmy Asmodee (nový vlastník BlackFiru) dorazila možnost vyzkoušet elektronickou verzi pro Android. Na mobilu se Carcassonne celkem dobře zabydlel a nemám v plánu ho mazat. Je to opravdu zábavná verze původní hry, kterou si užijete KDEKOLI. Více v recenzi:

CzechGamer.com: Carcassonne: Tiles & Tactics pro android - recenze

Scythe. Popravdě jsem na ni měl zálusk již před rokem, ale jak rychle se objevila na českém trhu, tak rychle se vyprodala. Její dotisk dost pravděpodobně bude mít podobný osud. Scythe je desková hra zasazená do doby po první světové válce. V alternativní časové linii, v níž Nikola Tesla sestrojil robotické stroje, které měly lidstvu pomáhat. Ale lidé jsou zvláštní tvorové a našli si i jinou cestu. Je to hra, která mísí deskovou verzi Hry o trůny s českou hrou Through the Ages od Vlaady Chvátila, ale zůstává jedinečnou. Zároveň si ve světě získává kultový status a stává se z ní sběratelská série. Nutno říct, že většinu tohoto hypu si zaslouží. Z mého pohledu je to jedná z nejlepších her, které jsem měl možnost recenzovat i hrát. Přectěte si více:

CzechGamer.com: V Scythe se vydáte do Evropy po první světové válce, jak ji neznáte - recenze

Recenze: RobotiCS a nový Pandemic

Recenze na českou karetní hru ve stylu deck-buildingu. Oproti žánrové klasice Dominionu je RobotiCS svižnější variantou pro primárně dva hráče, která Vás vezme do bojové arény, v níž se v kůži programátorů utkáte se svými roboty až do posledního šroubku. Chytlavá hra bohužel doplácí na nedodělaná pravidla a odfláknuté materiální zpracování. Více najdete:

CzechGamer.com: RobotiCS: Vstupte do arény, již pouze jeden opustí po svých

Pandemic se v mých recenzích opakuje. Tentokrát je to Rychlé nasazení, samostatná hra založená na kostkách, kterou ale svými rozhodnutími posunete z roviny čistě na náhodě založených her v doslova infarktovou taktickou záležitost, do níž se navíc pustíte v reálném čase. To znamená, že zatímco čas běží, musíte konat, ale zároveň i diskutovat další strategii. Hra vyšla díky BlackFiru v češtině ve stejný den, kdy měla světovou premiéru, což je v deskoherním světě pořád ojedinělý počin. Více v recenzi:

CzechGamer.com: Pandemic: Rychlé nasazení je infarktová záležitost

Recenze na Ubongo a Speciál Život po Hře o trůny

Další hra, která se mi dostala do rukou, bylo Ubongo. A mohl jsem porovnat hned dvě verze. Je to skoro hlavolam, vlastně se jedná o kombinaci tangramů a tetrisu, a Vaše mozkové buňky v něm rozhodně dostanou zabrat. Více si můžete přečíst v recenzi:

CzechGamer.com: Ubongo - když tetris už nestačí

Tak nám skončila Hra o trůny. Alespoň její seriálová podoba. Nebudu se pouštět do polemik nad jejím koncem. Namísto toho se můžete podívat na Speciál, který nabízí možnosti, jak si svět Západozemí připomenout. Vznikl trochu na objednávku, ale oproti původnímu plánu pouze rozšířit jednu existující recenzi vznikl zábavný a samostatný článek Život po Hře o trůny. Najdete ho zde:

CzechGamer.com: Život po Hře o trůny

Recenze: Sirkolamy + Sushi GO

Od víkendu si můžete přečíst další dvě recenze na deskovky. Tentokrát přišly na řadu následující rychlejší kousky:

Sirkolamy, hlavolamy ze sirek, tady byly vždycky. Albi se rozhodlo udělat z toho samostatnou hru. Nemusíte hledat zadání, všechno potřebné najdete v přerostlé krabičce od zápalek - deset úkolů s jejich řešením, opravdické sirky. Jen to škrtátko je nefunkční...

CzechGamer.com: Sirkolamy: retro hlavolamy ze sirek za pár kaček

Sushi GO je malá karetní hra, ve které se snažíte stát sushi masterem. Vytvořte správně sladěné menu z dostupných zásob a poražte soupeře. A k tomu si můžete dát i to sushi opravdové. Apetit rozhodně chybět nebude.

CzechGamer.com: Sushi GO: karetní running sushi

Čemu dáte přednost vy?

Thajskem ovoněná arašídová omáčka nejen na těstoviny

Pokud hledáte něco nového, co potěší Vaše chuťové buňky, mám pro Vás tip. V posledním roce jsme museli řešit vaření bez mléčných výrobků a jak jsme brzy zjistili, v české kuchyni to značně omezuje možnosti. Po chvíli hledání na internetu jsem našel blog americké studentky, která dala dohromady zajímavou kombinaci chutí inspirovanou Thajskem. Ještě jsem si s tím trochu pohrál a nakonec vytvořil výbornou směs, která nejlépe sedí k těstovinám, ale určitě ji můžete zkusit i se žlutými (pšeničnými) nudlemi, nebo případně i rýží. Jednoduchým "trikem" na závěr potom z jednoho jídla uděláte dvě, jedno plnohodnotné pro Vás, a druhé, které si oblíbí i Vaše děti. Jedná se navíc o opravdu rychlé jídlo, kdy nejnáročnější je vmíchat burákové máslo do směsi. Tak se do toho pusťme.

Čtveřice nových deskovkových recenzí

V posledních týdnech mi vyšly hned čtyři recenze na deskovky. Shrnutí přichází až teď, ač se jedná o nesourodou směs různých žánrů i zemí původu - najdete zde hry ze západu i z východu, a dokonce i z našich luhů a hájů.

Master of Orion

Karetka založená na počítačové hře stejného jména a vystavěná ruskými tvůrci. Spíše než o kopii své předlohy se jedná o rychlejší odvar čerpající z původních myšlenek a námětů.

CzechGamer.com: Intergalaktické karetní klání: Master of Orion

Velryby ničí svět - karetní hra

Zábavná rychlohra českého tvůrce je mladším sourozencem původní deskovky, která se stala hitem Startovače. Vše stojí na blafování a na hlavní myšlence hry - "Dost bylo igelitových pytlíků, je čas pomstít Moby Dicka!"

CzechGamer.com: Ekologická karetka Velryby ničí svět

Ďábelský profesor a Citadela času

Kooperativní hra rodinného typu, v níž se snažíte ukrást Ďábelskému profesorovi z jeho hradu vzácné artefakty, které on dříve odcizil lidstvu z muzeí a galerií. Bude to boj o každou minutu; zákeřnost Profesora nezná mezí, ale i vy máte pár fíglů v rukávu. Když budete spolupracovat...

CzechGamer.com: Ďábelský profesor a Citadela času

Citadela DeLuxe

Klasická karetní hra, která brzy oslaví svou druhou dekádu, vyšla znovu - značně rozšířená a vylepšená. Má smysl ve více hráčích, ale zvládnete ji i ve dvou. Je zábavná, má neuvěřitelně chytrý mechanismus střídání rolí a jejich schopností. A užijete si i intriky, pokud se na ně cítíte.

CzechGamer.com: Citadela DeLuxe: Klasika plná intrik v novém, větším kabátě

Spotify Playlist - další porce nové hudby

Doufám, že jste se už prokousali oběma díly ohlédnutí za rokem 2018 a už dychtivě vyhlížíte tipy na novou hudbu. Toto je hudba, kterou jsem objevil v posledních cca. 5 měsících. Tentokrát je to spíše mainstream, něco z toho jste už určitě někde zaslechli, ale věřím, že ne všechno. Tak se na to pojďme podívat. Nastartujte si Spotify. 😊

Odkaz na playlist Timo Hoeke New na Spotify

CzechGamer.com, rok první

Na konci dubna tomu byl rok, co jsem se pustil do recenzí na deskové hry. A to si i takto opožděně zaslouží krátké ohlédnutí. Takže:

Za celý rok jsem zvládl vypustit do internetového oběhu celkem 18 recenzí na deskové hry různých žánrů i druhů, k tomu jsem přidal ještě jednu recenzi na luxusní bezdrátová Bluetooth sluchátka.

Skóre je o to zajímavější, že začátky byly dosti pomalé. V prvních třech měsících vyšly jen 3 recenze. V sekci deskových her jsem byl jediný a občas přispěli ostatní, kteří se orientují spíše na počítačové hry a herní konzole. To se od té doby změnilo, teď jsme v základu tři, kteří se staráme o to, abyste každou sobotu a neděli měli novou recenzi. Je to výzva, která sice zabírá nemálo času, ale zároveň přináší ovoce. Čtenost článků je vyšší než bych mohl doufat, takže povídky se dostaly více do pozadí, a prostor zde na blogu dostávaly povětšinou pouze deskovkové články, případně hudební okna. Ačkoli bych rád svůj výkon z prvního roku překonal, tak zároveň mám v plánu se znovu více věnovat i ostatním tématům na tomto blogu.

V tuto chvíli čekám na výsledek soutěže, ve které jsou přihlášeny tři moje povídky v češtině. Jakmile dostanu odpověď, budu moct publikovat povídky zde. (Účast v soutěžích je totiž podmíněna tím, že díla nesmějí být nikde, a to ani na blogu, publikována.) U anglických povídek chci zároveň publikovat i český překlad pro ty, kteří preferují náš rodný jazyk.

Sledujte tento prostor, nebo se přihlaste k odběru novinek na pravé straně, aby Vám neutekly nové příspěvky, které budou přicházet.

Děkuji za čtení!

Deskovky: Sedm draků a Greyjoyské rozšíření pro Hru o trůny

Tak nám skončila Hra o trůny, která s námi byla skoro deset let. To je dost velká porce času. Za tu dobu se toho nemálo událo. Ještě před tím, než šel do éteru poslední díl, tak mi stihly vyjít další dvě recenze na deskové - vlastně spíš karetní - hry.

Tou první je rozšíření Králové ostrovů pro živou karetní hru (LCG) Hra o trůny, jež je založena na knižní předloze Píseň ledu a ohně. Rozšíření určené pro jeden jediný rod je trochu složitější na testování, tak se můžete podívat, jak jsem se s tím popasoval, na CzechGamer.com.

CzechGamer.com: GoT LCG: Králové ostrovů aneb co je mrtvé, nemůže nikdy zemřít

Druhá hra je tématicky vzdálenější – rychlá karetní hra Sedm draků. Ano, draci se objevují i zde, ale jinak to s Hrou o trůny nemá nic společného. Sedm draků je zábavná karetka, která by neměla ujít Vaší pozornosti. Více se dočtete v recenzi na CzechGamer.com.

CzechGamer.com: Sedm draků: vylepšené a svižné karetní piškvorky pro až pět hráčů

Deskohraní zdar!

Recenze na sluchátka Beoplay E8 2.0

Po sérii recenzí na deskové hry jsem dostal možnost vyzkoušet si testování i něčeho jiného. Do rukou se mi dostaly luxusní špuntová sluchátka Beoplay E8 2.0, která se pyšní tím, že jsou vskutku bezdrátová. Zkoušení to bylo zábavné a jak dopadlo si můžete přečíst v samotné recenzi na CzechGamer.com.

CzechGamer.com: Beoplay E8 2.0 - druhá generace luxusních bezdrátových sluchátek

Desko-herní recenze: Boží zboží + 1989: Úsvit svobody

V poslední době vyšly dvě další recenze, které jsem připravil pro CzechGamer.com.

První z nich je rychlejší karetní hra Boží zboží od německého autora Alexandera Pfistera, jehož předchozí počiny Port Royal, Great Western Trail a Ostrov Skye: Jak se náčelník stal králem jsem již dříve vyzkoušel a "zrecenzoval". Jak dopadla tato malá (dle rozměru krabičky) hra se dozvíte na:

CzechGamer.com: Dokážete optimalizovat svou produkci v Boží zboží?

Druhou hrou, jejíž recenze vyšla již pár týdnů zpět je hra 1989: Úsvit svobody. Je to celkem komplexní hra, založená na posloupnosti hracích karet, které představují reálné události daného roku ve střední Evropě. Hra je pouze pro dva hráče a její přidaná hodnota je naučnost - můžete si zopakovat látku dějepisu či události, které si pamatuje ze svého mládí či dětství. Více najdete na:

CzechGamer.com: Prožijte znovu revoluční událost v 1989: Úsvit svobody

Měli jste tu čest s těmito hrami? Co na ně říkáte vy? Pište do komentářů.

Spotify playlist: Ohlédnutí za rokem 2018 - 2/2

Po týden staré první polovině tohoto ohlédnutí za rokem 2018 se konečně dostáváme k deskám, které opravdu vyšly v roce 2018 a jež stojí za to si poslechnout. Tak pojďme na to!

Odkaz na playlist Timo Hoeke New na Spotify

Spotify playlist: Ohlédnutí za rokem 2018 - 1/2

Rok 2018 byl rokem změn. Stále jsem sice pracoval na svých nových povídkách v angličtině, poprvé jsem nějaký svůj literární výtvor přihlásil i do soutěže, ale zároveň jsem dostal nabídku zkoušet a recenzovat deskové hry. A taková nabídka se neodmítá. Jak jste si mohli všimnout, deskovky dostaly dost prostoru, na úkor třeba právě povídek. Ale nezanevřel jsem ani na hudbu. Namísto klasického žebříčku nejlepších nahrávek roku jsem se rozhodl udělat souhrn toho, co mě během celého roku zaujalo, a to vše spíše volnou formou. Tak to vezměme postupně. Nastartujte Spotify a pouštějte si skadby, které doplňují následující řádky.

Toto je první ze dvou článků, takže je bohatá porce nové hudby zaručená! 

Odkaz na playlist Timo Hoeke New na Spotify