Povídka: Being Is a Hungry Business / Bytí je hladová záležitost (2020)

Přátelé, čtenáři,
tento blog původně začal jako způsob ventilace mých povídek. Proto jistě napjatě čekáte, jestli ještě nějaká někdy přibude. Ano, uznávám, jsou to již více než dva roky od posledního povídkového příspěvku. Je tedy na čase trochu oživit dění. Zvlášť když jsme se za tu dobu dostali do mínusu.

Dvě povídky, které na blogu byly, naopak zmizely. Pravidla soutěží zní, že povídky nesmí být publikovány, a to ani nikde na internetu včetně blogů. Takže povídky "Noční autobus" a "Nová hrozba" zmizely. V poslední době se znovu objevily, což značí, že jejich účast v soutěži skončila. K té se dostaneme později, až - doufám - se mi podaří připravit i anglické verze a vyjdou zde znovu.

Dnes Vás však čeká světová premiéra - první povídka, kterou jsem napsal v roce 2020. První povídka, kterou jsem napsal anglicky a následně dokončil i českou verzi. Je to krátká záležitost, poetický pohled na ne moc poetickou situaci. Tak trochu by mohla být volným pokračováním právě povídky "Nová hrozba". Každopádně je to nový začátek. Já zároveň pracuju na dalších povídkách a jejich oboujazyčných verzích, takže se tu snad brzy objeví.

Prozatím si užijte tuto ochutnávku. Pokud zvládnete, běžte do anglické verze, přece jenom je to originál. Ale tím nechci tvrdit, že je lepší nebo propracovanější než její český mladší sourozenec. Tak snad Vás bude bavit. Dejte mi vědět Vás názor.

Pěkné počtení!

(Celou povídku si můžete otevřít zde ve formátu PDF.)

Friends,
until now this blog was completely in Czech language. It started as a space for my short stories, but soon expanded with further posts of my favourite food recipes and tips what not to miss in music industry. About two years ago, I started writing stories in English, something I am really glad my wife kind of forced me to, because I'm more happy with the results and the creating process has gotten more natural.

So now, for the first time here, a new story in English, together with its Czech counterpart/translation. It's just a tiny piece of poetic view on a not-so-much-poetic situation. Regardless whether you choose to read the original or the translation, I'll be glad to hear your views on it!

Have fun reading!  

(Get the short story here in PDF.)

První porce deskovkových recenzí v roce 2020

Rok 2020 začal ve svižném tempu a kvůli aktuálnímu dění jsem si ani nevšiml, že už minul konec dubna, takže moje spolupráce s CzechGamerem už načala třetí rok. Po prvním roce, v němž jsem stihl 16 recenzí na společenské hry a k tomu jednu recenzi na luxusní sluchátka a dvě aktuality, utekl ten druhý rok rychleji než bych čekal. Za posledních dvanáct měsíců jsem přidal celkem pět článků aktualit a speciálů a k tomu značně navýšenou porci celkem 34 recenzí na deskovky.

Od začátku roku 2020, tedy od posledního souhrnu zde na blogu, přibyly následující:

Print & Play - deskovky zdarma

Doba koronavirová přinesla změny, které jsme pocítili všichni. Objevila se třeba vlna solidarity. Ke zdravotníkům. K lidem kolem nás. Zároveň jsme trávili víc času doma. Víc času "o samotě" - bez různorodého sociálního kontaktu, jen s těmi nejbližšími - rodinou, spolubydlícími, atd. A i zde se objevila solidarita. Můj oblíbený autor nabízí knihu (dle Vašeho výběru) zdarma - bohužel kvůli licencím ne v České republice, ale i tak je to super nápad. Pro autora dostat se blíž ke čtenářům. Pro čtenáře přečíst si novou knihu, kterou si v době zavřených obchodů nemohli pohodlně koupit.

Vydavatelé deskových her - a to nejen ti čeští - nabídli některé své produkty (v okleštěné či zjednodušené verzi) ke stažení. Většinou Vám postačí černobílá tiskárna a nůžky a můžete si vyzkoušet více než deset her. Takže máte možnost bezplatné zábavy na dlouhé dny a noci. Navíc si můžete vyzkoušet deskovky, o nichž už dlouho přemýšlíte, nebo i takové, o jakých jste ještě ani neslyšeli.

Pokud Vás právě toto zaujalo, tak jsem Vám shrnul nabídnuté hry ve formě Print & Play, které jsou dostupné v češtině, do článků na CzechGamer.com. V následujících třech odkazech najdete více informací pro každou z nabízených her. A pak už stačí jen vytisknout a dát se do hraní.

Hry Print & Play od Asmodee / BlackFire
Vyzkoušet si můžete tituly jako Dixit, Dobble, Cortex Chalenge, Unlock!, Combo Color nebo Timeline Classic.

Hry Print & Play od MindOk
V této porci najdete mobilního asistenta pro český party hit Krycí jména, vstupní případ pro Kroniku zločinu a navíc rozšíření pro hru Kingdomino.

Hry Print & Play od Albi
Albi to pojalo trochu komplexněji, takže na dedikované stránce Demíčka najdete porci her k vyzkoušení - Tipni si!, Gobbit, Yogi, Mozkovnu, Únikovku a Detektivní únikovku, Railroad Ink a v ČR dosud nevydanou (ale plánovanou) Taco kočka koza sýr pizza - a něco navíc - Aktivity s Kvídem. Pokud ještě neznáte Kvída, vězte, že se jedná o edici vzdělávacích her a dalších prvků pro děti rozličného věku.

Na některé z titulů jsem sám dělal recenzi a i ty ostatní Vám můžu vřele doporučit k vyzkoušení. A pokud naznáte, že Vás hra baví, můžete si později koupit její plnou deskovkovou verzi v obchodech.

Příjemnou zábavu!

Bez frází... aneb počtení (nejen) pro sportovní nadšence

Před nějakým časem jsem objevil server Bez frází přinášející příběhy sportovců z jejich vlastní optiky. Zaujalo mě tehdy, jako správného fanouška litvínovského hokeje, vyprávění Martina Ručinského o návratu z NHL a následných letech v české hokejové extralize zakončených historicky prvním titulem pro severočeský hokej. Letos jsem se na server vrátil přes příběh dalšího litvínovského hokejisty, Franty Lukeše, jehož gól byl zlatou tečkou na cestě za stejným triumfem žlutočerného týmu. Tentokrát jsem nezůstal u jediného článku, postupně jsem se vracel pro další příběhy.

Bez frází je ostatně čtivo, k němuž se budete vracet rádi. Jednotlivé příběhy sportovců jsou pečlivě a záživně sepsány a rozebrány. Vždy se váží k určitým událostem jejich kariéry, která nemusí být čtenářům nutně známa. Některé příběhy znějí trochu jako omluva nebo zpověď, jindy zase vysvětlení či jen vzpomínání, ale pokaždé čtenáře pohltí, takže je téměř nereálné přestat hltat řádky. Kolik nocí jsem se "zapomněl" a četl do pozdních - skoro až brzkých ranních - hodin, ač jsem věděl, že bych měl dávno spát. Ale i spánkový deficit mi stál za to se k příběhům na Bez frází vracet.

Ve většině se jednalo o příběhy z hokejového světa; ať už dalších litvínovských hráčů, protagonistů naganského úspěchu, tak i starší hokejové historie. Mezi nejlepší podle mě patří:

Martin Ručinský: Doma - počtení pro každého litvínovského fandu, pro každého hokejového srdcaře, pro každého patriota a snílka, který si jde za svým cílem
Milan Antoš: Devátého března - bývalý hokejista, dnes komentátor na České televizi, o těžkých a strastiplných životních zkušenostech, o nichž jste netušili, když jste jeho hlas poslouchali během hokejových zápasů
Tomáš Plekanec: Do detailu - hokejová hra není jen o gólech a nahrávkách, je hromada "černé práce", kterou divák tolik neocení, ale tým bez ní nemůže být úspěšný
Radko Gudas: Silnější pes - jaký byl vývoj hokejového obránce, kterého známe pro jeho tvrdou a nekompromisní hru
Luděk Bukač: Když si hráči diktují - legenda mezi hokejovými trenéry popisuje události, bez nichž by asi Nagano nebylo, ale které ukazují hokej a jeho hlavní hvězdy z úhlu, o němž se příliš nemluví
Ondrej Rusnák: Lidi se mají i hůř - zdravotní peripetie a životní překážky, které překonával tento slovenský hokejista, Vás přesvědčí, že se máte vlastně dobře, přestože si pořád zoufáte a stěžujete

Přes všechny hokejové příběhy ale mezi ty nejsilnější patří hlavně následující dva ze světa plaveckých závodů:

Barbora Závadová: Čtyři a půl minuty - náhled na kariéru z perspektivy mladé české plavkyně, kterou jsem do té doby neznal, je zábavný i poučný
Daniel Málek: Správný výsledek - jeden z nejlepších českých plavců se ohlíží za svými úspěchy na mezinárodní scéně

Právě příběh posledního jmenovaného mě potěšil asi nejvíc, protože v dobách kdy jsem ještě závodně plaval, tak byl Daniel můj vzor. Dodnes si pamatuju, jak jsem sledoval olympijské plavecké klání v roce 2000; každý den jsem si běžel koupit deník Sport s nejnovějšími výsledky závodů a sledoval jsem (nejen) české plavce v čele právě s Málkem.

Hned, jak jsem se začetl, jsem se chtěl o tento klenot podělit i se světem kolem sebe. Jako první mne napadl můj táta. Měl šiřší rozhled po sportovním světě než mám já, určitě by ho to zajímalo. Moc rád bych mu to poslal k přečtení, ale bohužel už jsem k tomu nedostal příležitost. Nakonec to doporučuji Vám - svým čtenářům - a doufám, že Vás tyto příběhy budou bavit stejně jako mě. A pokud jste sportovní nadšenci, třeba Vás zláká i knižní podoba těchto zpovědí. Pro Vás nebo Vaše blízké. Neváhejte, běžte do toho, ať toho někdy nelitujete (tak jako já).

Díky, že mě čtete. Brzy zase naviděnou.

Spotify Playlist - další porce nové hudby

Když se člověk podívá na žebříčky nejlepších alb v posledních letech, nelze si nevšimnout, že ubývá kapel a přibývá sólových umělců. I dříve fungující kapely navíc často přestávají fungovat ve stejném režimu a stávají se spíše projektem jedinců, v němž další hudebníci hostují a vypomáhají. O tom, proč tomu tak je, se již popsalo nemálo prostoru na stránkách tisku nebo v internetových médiích – od ekonomických důvodů interpretů (v hudební branži se přece jen točí méně peněz než dříve, prodeje nosičů klesají, streaming je sice alternativou, ale umělci z něj mají nižší příjmy a musí se snažit je vyhledávat jinde), přes dostupnější možnosti spojené s technologiemi nahrávání a tvorby hudby (dnes si na mobilech a počítačích vystačíte s programem, přes který nahrajete zdánlivě jakýkoli hudební nástroj, budou Vám k tomu stačit (midi-)klávesy nebo elektrická kytara), až po teorie o větší sobeckosti hudebníků (proč dělat kompromisy mezi čtyřmi, pěti či sedmi členy kapely o tom, jak by měl finální produkt vypadat, když můžete držet kreativní taktovku sami a neztrácet čas debatováním?). Dnešní příspěvek do playlistu jde spíše proti tomuto trendu. Přináší pouze kapely. Nové, svěží, razantní a s jasným názorem na svět a dění kolem sebe. Zároveň, ač se k tomu ne vždy hlásí, jsou všichni důkazem toho, že PUNK’S NOT DEAD. Takže - otevřete si Spotify na stránce Timo Hoeke a jdeme na to.

Odkaz na playlist Timo Hoeke New na Spotify

Tak trochu fejeton: Kostka

 Kostka

aneb důkaz toho, že člověk je tvor hravý

Asi nikdo nemůže zpochybnit, že pro lidské pokolení je kolo jedním z nejvýznamnějších vynálezů. Však se podívejte kolem sebe. Většina předmětů kolem Vás by bez něj asi neexistovala. Dost možná ani my samotní. Pojďme se však podívat na jeho protiklad. Pryč je elegantní křivka, která nemá konce. Hladká a jemná. Namísto ní přichází rovná hrana, zakončená pravým úhlem. Tak asertivní, ba možná až agresivní tvar nelze přehlédnout. V kontrastu s kolem je to úchvatně odvážný počin – kostka.

Porce deskoherních informací

Ať už to sledujete, či ne, recenze na deskovky mi i nadále vycházejí na serveru CzechGamer.com. V posledních měsících jsem se do toho dost "obul" a tak za poslední tři či čtyři měsíce vyšlo celkem dost nových příspěvků. Ty jsem už nestíhal přidávat sem, což věřím, že nebylo naposledy :-). Zde tedy rychlé shrnutí toho, co vyšlo od cca. konce září.

Kingdomino + Queendomino
Téměř partnerská dvojice rodinných her s dílky krajiny připomínajícími Carcassonne a chytrým mechanismem, jež je zase na hony odlišný od Carcassonne.
CzechGamer.com: Kingdomino a Queendomino - svazek vskutku královský

Hurá zmrzlina
To je opravdu dětská hra, nebo párty hra pro pozdní noční hodiny. Zábava založená na šikovnosti a koordinaci.
CzechGamer.com: Hurá zmrzlina: Léto možná skončilo, ale na zmrzlinu není nikdy pozdě

Scythe: Nová setkání + Vzestup Fenrise
Dvojice rozšíření pro dříve recenzovanou hru Scythe od Albi. Díky rozšíření Vzestup Fenrise jsem poprvé přistoupil k absolutnímu hodnocení 100%, protože tento počin si to opravdu zaslouží.
CzechGamer.com: Dvě rozšíření pro Scythe: Nová setkání a Vzestup Fenrise

Expedice příroda: 50 plodů našich zahrad a polí
Toto je spíš naučná sada než klasická deskovka. Sada karet o našich plodinách, bylinkách, atp. se dá použít jako vědomostní hra, nebo si můžete kartičky jen prohlížet kdykoli se budete chtít dozvědět něco nového. Určeno je to samozřejmě přimárně dětem, ale občas budete překvapeni, co se i vy můžete dozvědět...
CzechGamer.com: Expedice příroda: 50 plodů našich zahrad a polí

Jízdenky, prosím! Evropa
Klasika deskoherních klasik, tentokráte s českým názvem. Nezvykle vysoké hodnocení je oprávněné, hra je jednoduchá na osvojení, ale skoro až návyková. Navíc vůbec neztráci na zábavnosti opakovaným hraním.
CzechGamer.com: Jízdenky, prosím! Budujte železniční síť Evropy

Chameleón
První z her od vydavatele Trefl, ke které jsme se dostali. Párty záležitost plná klamu a přetvářky.
CzechGamer.com: Dokážete klamat tělem, nebo přiznáte barvu?

5 sekund
Další z tvorby firmy Trefl. Zběsile rychlá odpovídací hra, ve které je postřeh a rychlé uvažování to nejlepší. Opět dobrá sázka na zábavný večer s partou přátel.
CzechGamer.com: Dokážete odpovědět na otázky během 5 sekund?

Milostný dopis
Rychlá karetní hra, ve které měníte role a využíváte jejich schopností, abyste se na královském dvoře vetřeli do přízně spanilé princezny. Překvapivě jednoduchá a přitom strategická hra, která je slabší snad pouze ve dvou hráčích.
CzechGamer.com: Intrikami za ruku princezny a půl království

Jídlo, s.r.o.
Pokud znáte stejnojmenný pořad z tvorby televize Stream s Romanem Vaňkem, asi tušíte. Vědomostní hra založená na pořadu, mnoho z odpovědí můžete znát právě z pořadu. I pro neznalce však má své kouzlo díky množství informací z kulinářského světa.
CzechGamer.com: Jídlo, s.r.o.: gastronomická vědomostní desková hra

Gobbit
Rychlá postřehová karetní záležitost pro celou rodinu. Svižná a občas zákeřná hra stavící na principu "větší bere".
CzechGamer.com: Zapojte se do víru potravního řetězce na ostrově Gobbit

Sherlock Holmes: Trojitá výzva
Spíše než o hru se jedná o detektivní karetní sadu, ve které prověříte různé aspekty přemýšlení a důvtipu. Bohužel, podobně jako Escape Room principy, po pár hraních už budete znát odpovědi, takže se bude jednat o putovní hru.
CzechGamer.com: Trojitá výzva: staňte se proslulým Sherlockem Holmesem

Vánoční speciál
Ještě před Vánocemi jsme v redakci vybrali deset (plus jednu) deskovek různých žánrů, které nás v poslední době opravdu zaujaly a neměly by uniknout Vašemu zájmu a pozornosti. Výsledky najdete v mém speciálu.
CzechGamer.com: TOP 10 deskových her pod stromeček

Příjemné počtení! Dejte vědět, které hry zaujaly v poslední době Vás a které z těchto jste zkusili.

Spotify Playlist - další porce nové hudby

Tento článek už na Vás čeká skoro měsíc, ale svátky a další důvody ho postupně zdržovaly až do dnešního dne. Tímto Vám tedy přeju všechno nejlepší do Nového Roku 2020, a rovnou se do toho pustíme. Otevřete si Spotify a můžem začít. Tentokrát se podíváme na dvojici kapel Editors a Twin Atlantic. Můžete to brát třeba jako první díl toho, co se mi líbilo v roce 2019, protože letos žádné souhrnné ohlédnutí za uběhlým rokem neplánuju, ale na hudbu, kterou jsem potkal, stejně tak nějak dojde...

Odkaz na playlist Timo Hoeke New na Spotify

Dlouhá (a občas smutná) cesta k deskovkám

Nadcházející podzim a rodinná procházka kolem Brněnské přehrady, spolu s nedávnou dvojicí recenzí oprášily vzpomínky na člověka, který se z dnešního hlediska v mém životě jen mihnul, ale zároveň v něm zanechal nezapomenutelnou stopu.

Psal se rok 2006, byl konec zimy. Tehdy jsem bydlel v Praze a čas trávil, krom pracovních dní v kancelářské budově na Nových Butovicích, s de facto stejnou partou lidí i po večerech, povětšinou v hovorech nad půllitry zlatavého moku a zahaleni všudypřítomným kouřem tabáku. V různě se měnící skupině lidí, kteří byli zároveň i kolegy, se počalo formovat kamarádství. Asi každý takové zažil – dlouhé hodiny hovorů a polemizování, zábavy i rozčilování se nad takovými těmi malichernými problémy, které mají mladí pracující bez závazků. Z dnešního pohledu bezstarostnost, ale naše tehdejší já to viděla rozhodně jinak.

S Ondrou jsme se dohodli, že o velikonočním víkendu vyrazíme na turistickou akci na Šluknovsko, co by kamenem dohodil od německých hranic. Byla půlka dubna. Na svazích kopců ještě stále zůstávala místy sněhová pole, ale zároveň už na větvích rašily první pupeny. Nás přivítala líná vesnička s malebným názvem Království a stará klubovna s rozvrzanými parketami, na nichž jsme následujících pár nocí spali ve spacích pytlech. Přes den byly organizované túry nejsevernějším výběžkem naší vlasti, během nichž jsme též překonali hranici do sousedního Německa.

Ze samotných výletů se dochovalo pár fotek, povětšinou pozimní krajiny, a střípky vzpomínek. Postupně jsme během tří dní ušli 36, 25 a 12 kilometrů. Ta čísla nejsou až tak podstatná, navíc se mohou o pár jednotek lišit, přece jen si moje paměť sama úřaduje a vybírá, které vzpomínky ponechá v plném znění a které tak trochu oseká. Bylo příjemné počasí, kdy už je cítit jaro, ale zima se odmítá vzdát bez boje. Další vzpomínka je na drobného 90letého pána, který nás během druhého dne předešel se slovy, že toho musí ještě hodně stihnout. Po pár slovech odkvačil indiánským během. Nutno říct, že už jsme pána nedohnali a znovu neviděli. Ale náš úžas a respekt v tu chvíli byl nepopsatelný. Sami jsme hodinu předtím opustili restaurační zařízení, kde jsme se posilnili polévkou a pivem, možná dvěmi, a naše končetiny tou dobou značně těžkly kombinací vyhlídky na zbývající trasu a dříve zmíněné konzumace.

Po takové túře člověku vyhládne a Království sice zní jako idylické místo, ale možností k večeři až tolik nenabízí. Vyrazili jsme tedy do hospůdky, která stála na kopci nad naším dočasným ubytováním. Vyzbrojeni jen dobrou náladou jsme vyrazili, povečeřeli a následně klábosili nad pivem po zbytek večera. V klubovně stejně nebylo, co dělat. Navíc bychom rušili ostatní nocležníky, kteří na akci dorazili a snažili se usnout. Ondra s sebou přivezl nějakou hru, o které jsem nikdy neslyšel. Během večera se mi ji snažil popsat. Prý postupně budujeme vnitřek města a omezení představují hradby/hranice města. Název hry byl Carcassonne.

Hovor postupně plynul a my byli plně zaměstnáni debatami o nesmrtelnosti chrousta a dalšími veledůležitými tématy. Navíc jsme věnovali nemalou pozornosti i domorodé slečně, která nás obsluhovala a chodil ji vždy několikrát za večer kontrolovat její přítel. Asi až při odjezdu jsme si uvědomili, že jsme každý večer nosili hru s sebou do hospůdky, kde pózovala vedle sklenic, postupně se plnícího lístku a ještě rychleji se plnícího popelníku, ale nikdy jsme se nedostali dál než k otevření krabice.

S Ondrou jsem po pár týdnech vyrazil na další víkendovou turistickou akci, tentokráte do Brna. Opět jsme byli ubytováni v tak trochu polních podmínkách. Bohužel však po většinu času pršelo, takže jsme se nakonec do turistické akce nezapojili. Místo toho jsme si vymysleli vlastní program a vyráželi na denní výlety do centra jihomoravské metropole. Z těchto výletů se dochovalo ještě méně vzpomínek i fotek, díky čemuž si pamatuju s jistotou jen pár věcí. Jednou z nich je odpoledne na Kraví hoře, kdy déšť na chvíli ustal. Hru jsme tentokrát s sebou ani neměli, po šluknovské štaci se zdálo nepravděpodobné, že by na ni došla řada.

Tehdy jsem ještě netušil, že za méně než deset let se právě tato destinace stane mým novým domovem. Ani, že se tolik věcí změní. Vždy jsem tvrdil, že jednou budu žít v Brně, ale během prvního období v Praze se tento sen stával čím dál tím vzdálenější. Pak přišly necelé čtyři roky v irské metropoli, kdy bylo Brno v podstatě zapomenuto a teprve po návratu do Prahy začal starý sen pomalu vyplouvat na povrch. Ale to je jiný příběh.

Poslední společná fotka

Od našeho turistování v Brně nestihl uběhnout ani měsíc a naše přátelství s Ondrou bylo ukončeno ještě dříve, než jsme si na něj stačili pořádně zvyknout. Cestou domů z jedné teambuildingové akce (ale v té době ještě nikdo takové termíny nepoužíval) skončil Ondra pod koly tramvaje, kterou se snažil doběhnout. Dodnes si vybavuju pátek v práci, kdy jsem byl zavolán do kanceláře našeho šéfa, který mi oznámil, co se stalo. I postupně se rozšiřující kroužek kouřících před budovou, který jsme my zasvěcení vytvořili. Snad ještě nikdy nebyla skupinka mladých lidí postávající v pátek odpoledne před kancelářskou budovou tak smutná, jako tehdy ta naše.

Během následujících měsíců vznikal plán na půlroční zkušební návštěvu Irska. A před odjezdem jsem se rozhodl koupit si svou první moderní deskovou hru. Ani na moment jsem neváhal a sáhl po hře Carcassonne, která se tak stala mou vstupní branou do světa deskovek a zároveň pietní vzpomínkou na nezapomenutelného Ondru Fáryho, který se nedožil svých pětadvacátých narozenin.

Ondrův pohled na Pražský hrad

Naše přátelství, ač trvalo jen měsíce, ne-li týdny, mě změnilo. Ondra byl všestranně nadaný člověk, kterého bavily tabulky a statistiky, hudba, focení a výlety do přírody. Jeho názory i náhled na svět alespoň trochu zmírnily pesimistu ve mně. Nikdy nezapomenu na naše hovory nad hořícími skleničkami s B52, na túrách v rozmrzající krajině nebo na cigaretové pauze v práci. Výběrem a koupí hry, kterou mi prvně představil on, ač jsem ji s ním nikdy nehrál, jsem se rozhodl na něj nikdy nezapomenout.

Osud tomu chtěl, aby tato vzpomínka znamenala více, takže mi přihrál do cesty možnost testovat deskové hry a psát na ně recenze. Za tuto zkušenost jsem strašně rád a doufám, že to Ondra vidí. Z toho důvodu by mé nedávné recenze na verze Carcassonne měly mít tvůj podpis, Ondro!

Pozn.: Fotografie pocházejí - krom jedné - z Ondrovy tvorby. Na posledním můžete najít Pražský hrad.

Tak trochu nesourodá dvojice recenzí - Scythe a Carcassone pro Android

Trošku doháním resty. Tento víkend vyjdou dvě další recenze, ale k tomu se dostaneme později. Před dvěma týdny vyšly též dvě recenze...

První byla na Carcassonne. Deskovková klasika a pro mě speciální hra, kterou jsem se do tohoto světa dostal (více v samostatném článku již brzy). Ale od firmy Asmodee (nový vlastník BlackFiru) dorazila možnost vyzkoušet elektronickou verzi pro Android. Na mobilu se Carcassonne celkem dobře zabydlel a nemám v plánu ho mazat. Je to opravdu zábavná verze původní hry, kterou si užijete KDEKOLI. Více v recenzi:

CzechGamer.com: Carcassonne: Tiles & Tactics pro android - recenze

Scythe. Popravdě jsem na ni měl zálusk již před rokem, ale jak rychle se objevila na českém trhu, tak rychle se vyprodala. Její dotisk dost pravděpodobně bude mít podobný osud. Scythe je desková hra zasazená do doby po první světové válce. V alternativní časové linii, v níž Nikola Tesla sestrojil robotické stroje, které měly lidstvu pomáhat. Ale lidé jsou zvláštní tvorové a našli si i jinou cestu. Je to hra, která mísí deskovou verzi Hry o trůny s českou hrou Through the Ages od Vlaady Chvátila, ale zůstává jedinečnou. Zároveň si ve světě získává kultový status a stává se z ní sběratelská série. Nutno říct, že většinu tohoto hypu si zaslouží. Z mého pohledu je to jedná z nejlepších her, které jsem měl možnost recenzovat i hrát. Přectěte si více:

CzechGamer.com: V Scythe se vydáte do Evropy po první světové válce, jak ji neznáte - recenze

Recenze: RobotiCS a nový Pandemic

Recenze na českou karetní hru ve stylu deck-buildingu. Oproti žánrové klasice Dominionu je RobotiCS svižnější variantou pro primárně dva hráče, která Vás vezme do bojové arény, v níž se v kůži programátorů utkáte se svými roboty až do posledního šroubku. Chytlavá hra bohužel doplácí na nedodělaná pravidla a odfláknuté materiální zpracování. Více najdete:

CzechGamer.com: RobotiCS: Vstupte do arény, již pouze jeden opustí po svých

Pandemic se v mých recenzích opakuje. Tentokrát je to Rychlé nasazení, samostatná hra založená na kostkách, kterou ale svými rozhodnutími posunete z roviny čistě na náhodě založených her v doslova infarktovou taktickou záležitost, do níž se navíc pustíte v reálném čase. To znamená, že zatímco čas běží, musíte konat, ale zároveň i diskutovat další strategii. Hra vyšla díky BlackFiru v češtině ve stejný den, kdy měla světovou premiéru, což je v deskoherním světě pořád ojedinělý počin. Více v recenzi:

CzechGamer.com: Pandemic: Rychlé nasazení je infarktová záležitost

Recenze na Ubongo a Speciál Život po Hře o trůny

Další hra, která se mi dostala do rukou, bylo Ubongo. A mohl jsem porovnat hned dvě verze. Je to skoro hlavolam, vlastně se jedná o kombinaci tangramů a tetrisu, a Vaše mozkové buňky v něm rozhodně dostanou zabrat. Více si můžete přečíst v recenzi:

CzechGamer.com: Ubongo - když tetris už nestačí

Tak nám skončila Hra o trůny. Alespoň její seriálová podoba. Nebudu se pouštět do polemik nad jejím koncem. Namísto toho se můžete podívat na Speciál, který nabízí možnosti, jak si svět Západozemí připomenout. Vznikl trochu na objednávku, ale oproti původnímu plánu pouze rozšířit jednu existující recenzi vznikl zábavný a samostatný článek Život po Hře o trůny. Najdete ho zde:

CzechGamer.com: Život po Hře o trůny

Recenze: Sirkolamy + Sushi GO

Od víkendu si můžete přečíst další dvě recenze na deskovky. Tentokrát přišly na řadu následující rychlejší kousky:

Sirkolamy, hlavolamy ze sirek, tady byly vždycky. Albi se rozhodlo udělat z toho samostatnou hru. Nemusíte hledat zadání, všechno potřebné najdete v přerostlé krabičce od zápalek - deset úkolů s jejich řešením, opravdické sirky. Jen to škrtátko je nefunkční...

CzechGamer.com: Sirkolamy: retro hlavolamy ze sirek za pár kaček

Sushi GO je malá karetní hra, ve které se snažíte stát sushi masterem. Vytvořte správně sladěné menu z dostupných zásob a poražte soupeře. A k tomu si můžete dát i to sushi opravdové. Apetit rozhodně chybět nebude.

CzechGamer.com: Sushi GO: karetní running sushi

Čemu dáte přednost vy?

Thajskem ovoněná arašídová omáčka nejen na těstoviny

Pokud hledáte něco nového, co potěší Vaše chuťové buňky, mám pro Vás tip. V posledním roce jsme museli řešit vaření bez mléčných výrobků a jak jsme brzy zjistili, v české kuchyni to značně omezuje možnosti. Po chvíli hledání na internetu jsem našel blog americké studentky, která dala dohromady zajímavou kombinaci chutí inspirovanou Thajskem. Ještě jsem si s tím trochu pohrál a nakonec vytvořil výbornou směs, která nejlépe sedí k těstovinám, ale určitě ji můžete zkusit i se žlutými (pšeničnými) nudlemi, nebo případně i rýží. Jednoduchým "trikem" na závěr potom z jednoho jídla uděláte dvě, jedno plnohodnotné pro Vás, a druhé, které si oblíbí i Vaše děti. Jedná se navíc o opravdu rychlé jídlo, kdy nejnáročnější je vmíchat burákové máslo do směsi. Tak se do toho pusťme.

Čtveřice nových deskovkových recenzí

V posledních týdnech mi vyšly hned čtyři recenze na deskovky. Shrnutí přichází až teď, ač se jedná o nesourodou směs různých žánrů i zemí původu - najdete zde hry ze západu i z východu, a dokonce i z našich luhů a hájů.

Master of Orion

Karetka založená na počítačové hře stejného jména a vystavěná ruskými tvůrci. Spíše než o kopii své předlohy se jedná o rychlejší odvar čerpající z původních myšlenek a námětů.

CzechGamer.com: Intergalaktické karetní klání: Master of Orion

Velryby ničí svět - karetní hra

Zábavná rychlohra českého tvůrce je mladším sourozencem původní deskovky, která se stala hitem Startovače. Vše stojí na blafování a na hlavní myšlence hry - "Dost bylo igelitových pytlíků, je čas pomstít Moby Dicka!"

CzechGamer.com: Ekologická karetka Velryby ničí svět

Ďábelský profesor a Citadela času

Kooperativní hra rodinného typu, v níž se snažíte ukrást Ďábelskému profesorovi z jeho hradu vzácné artefakty, které on dříve odcizil lidstvu z muzeí a galerií. Bude to boj o každou minutu; zákeřnost Profesora nezná mezí, ale i vy máte pár fíglů v rukávu. Když budete spolupracovat...

CzechGamer.com: Ďábelský profesor a Citadela času

Citadela DeLuxe

Klasická karetní hra, která brzy oslaví svou druhou dekádu, vyšla znovu - značně rozšířená a vylepšená. Má smysl ve více hráčích, ale zvládnete ji i ve dvou. Je zábavná, má neuvěřitelně chytrý mechanismus střídání rolí a jejich schopností. A užijete si i intriky, pokud se na ně cítíte.

CzechGamer.com: Citadela DeLuxe: Klasika plná intrik v novém, větším kabátě